Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Primární imunodeficience je vrozená porucha imunitního systému. Její příčinou je změna v genech, která způsobuje poruchy tvorby proteinů, které se podílejí na funkci imunitního systému. Výsledkem jsou různě závažné poruchy imunity, jejichž důsledkem je zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním. Viz také imunodeficience, sekundární imunodeficience.

Imunodeficience neboli imunodeficit je neschopnost těla (nebo přesněji řečeno imunitního systému) vyvinout dostatečnou imunitní reakci. Tělo se pak nedokáže účinně bránit infekčním onemocněním či vzniku zhoubných nádorů. Imunodeficience může být: primární (vrozená) – například těžká kombinovaná imunodeficience, sekundární (získaná) – například AIDS. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz imunodeficience.

Syndrom získané imunodeficience je plný český název pro běžně používanou zkratku AIDS. Viz také syndrom, získaný, imunodeficience.

Virus lidské imunodeficience je plný český název pro běžně používanou zkratku HIV. Viz také viry, imunodeficience.

Sekundární imunodeficience je získaná porucha imunitního systému, která vzniká na podkladě jiného základního onemocnění (nejznámějším příkladem je AIDS) nebo změny celkového stavu organismu. Porucha může být navozena (indukována) i působením lékařů, např. při podávání protinádorové léčby. Důsledkem je větší náchylnost k infekčním onemocněním, zejména dýchacích cest a trávicího systému. Viz také imunodeficience, primární imunodeficience.

Těžká kombinovaná imunodeficience neboli SCID (zkratka pochází z anglického názvu severe combined immunodeficiency) je souhrnné označení pro skupinu vzácných onemocnění způsobených mutacemi v různých genech, které se podílejí na vývoji a funkci buněk imunitního systému. Děti se SCID po porodu vypadají zcela zdravé, avšak jsou velmi náchylné k závažným infekcím. SCID vede k úmrtí (obvykle již během prvního nebo druhého roku života), pokud dítě včas nedostane vhodnou léčbu. Viz také imunodeficience.

Primární péče je koordinovaná komplexní zdravotní péče, poskytovaná zejména zdravotnickými pracovníky na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotním systémem i na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci, je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním, tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče zahrnuje praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost, praktické zubní lékaře, praktické lékaře gynekology a agentury domácí péče. Viz také lékař primární péče.

Primární prevence je souhrn opatření na podporu zdraví a předcházení nemocí. Praktický lékař v primární prevenci poskytuje informace nutné k pochopení smyslu primární prevence, motivuje ke zdravému způsobu života, pomáhá překonávat překážky související se změnou životního stylu a podporuje vytváření plánů na zavedení změn. Intervence lékaře jsou zaměřeny na ovlivnění rizikových faktorů nádorových onemocnění a srdečně-cévních onemocnění, zejména kouření, škodlivého pití alkoholu, nedostatku pohybu a nezdravé výživy. Součástí primární prevence je očkování proti infekčním onemocněním. Viz také prevence, sekundární prevence, terciární prevence, kvartérní prevence.

Lékař primární péče v systému českého zdravotnictví je lékař poskytující primární péči registrovaným pacientům. Konkrétně se jedná o následující specializace: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický zubní lékař, praktický lékař gynekolog.

Primární křečové žíly neboli primární varixy jsou nejčastější formou křečových žil (asi 70 % případů). Příčinou vzniku primárních křečových žil je vrozená slabost žilní stěny. Jsou způsobeny městnáním krve v žilách, změnami žilních stěn a špatnou funkcí žilních chlopní v povrchovém žilním systému. Rizikovými faktory pro vznik křečových žil jsou kromě dědičné predispozice, pohlaví, těhotenství a hormonálních vlivů (např. hormonální substituční léčba nebo antikoncepce), především věk, obezita, práce vyžadující dlouhodobé sezení nebo stání, nedostatek pohybu, strava s nízkým obsahem vlákniny a příliš těsný oděv (kalhoty a punčochy). Viz také sekundární křečové žíly.